Přijeli jste právě včas, už vaříme ježíška

V našem čtenářském seriálu Dobrý farmář, jsme nyní opustili naše zemědělce z Roudnických farmářských trhů a vydali jsme se za regionálními výrobci kvalitních produktů na Podřipsku. Naše cesta zalitá podzimním sluncem nás kolem hory Říp zavedla až do obce Ctiněves. Na zdejším statku jsme navštívili Podřipský rodinný minipivovar, který spravuje rodina pana Aleše Lípy.

 

Jak vznikl nápad vařit právě ve Ctiněvsi pivo?

Jak nás to napadlo? Mé původní povolání je soukromý zemědělec a pracoval jsem i jako zootechnik v JZD. Mého dědu v roce 1952 zavřeli komunisté a statek mu sebrali. Až v roce 1990 se v restituci objekt vrátil do rukou mé babičce. Naše celá rodina do té doby bydlela na Mělnicku. Od roku 1991 jsme zde začali žít, následně jsme postavili sušárnu chmele a při stavbě padl prvotní nápad, spíše takový hec. Říkali mi: "děláš chmel, tak vař i pivo!" Nejdřív jsem se tím vůbec nezabýval, ale nyní zpětně se mi některé okamžiky vracejí a vzpomínám si na první impulsy. Před třemi roky jsme začali rekonstruovat bývalou hospodářskou budovu na minipivovar a dnes vaříme pivo. 

Ve vaší rodinné historii se někdo podobné činnosti věnoval?

Ne. Pouze můj děda se věnoval pěstování chmele, než mu majetek byl zkonfiskován.

Podílí se na práci v minipivovaru celá rodina?

Absolutně. Manželka se stará, jak se říká o papírování. Dcery vyřizují agendu spojenou s provozem pivovaru, objednávek lahví, surovin. Také si rozumí s počítačem, takže prezentace na internetu a emaily bez toho to  v dnešní době už nejde. Jeden zeť objíždí restaurace a stará se o odbyt. Druhý zeť vaří pivo. Já se starám o spilky, kde probíhá kvašení piva, pečuji o tanky, myji a plním sudy. Jediné co nedělám je vaření piva, protože kdybych se to naučil, už bych dělal úplně všechno.

Jaké druhy piv vyrábíte?

V současné době vyrábíme Podřipské pivo 10 - světlé výčepní pivo nefiltrované a nepasterizované, klasická desítka plzeňského typu třikrát chmelená. Tu vaříme hlavně přes léto. Dále je to Podřipské pivo 11 – klasický světlý ležák plzeňského typu vařený třírmutovým způsobem z několika druhů tuzemského sladu i chmele. Příjemně doznívající hořkost dodává pivu poctivé trojí chmelení a následné hlavní kvašení v otevřených spilkách. Díky tomu získává pivo nezaměnitelnou a typickou chuť. Tmavé pivo máme Podřipské pivo tmavé 11. V naší nabídce máme i Podřipské pivo 12 pšeničné - svrchně kvašené pivo  výraznou chutí po ovoci. Při prvním přivonění ucítíte vůni zralého banánu a hřebíčku. Jedná se o pivo bavorského typu s charakteristickým jemným zákalem a hustou pěnou. Vyrábí se z pšeničných a ječných sladů s nízkých chmelením. Pšeničné pivo je jemné a velmi osvěžující. Vaříme nyní i Podřipský Ale 14,5 pivo amerického typu s pestrou a vyšší hořkostí. Pivo prodáváme s PET lahvích a stáčíme i do kegů, podle přání zákazníka.

Připravujete pro vánoční trh některé speciální pivo a další druhy piv?

Dalším druhům piva se nebráníme, ale určitě do nich nebudeme přidávat ochucené ovocné příchutě apod. to ne, to je pro mne degradace piva. To po mne nemůže nikdo chtít. Zákazníkům můžeme uvařit i pivo na zakázku dle přání. Nyní na vánoční trh připravujeme jantarovou polotmavou třináctku. Ještě řešíme, že bychom toto speciální vánoční pivo lahvovali do skla, ale musíme promyslet logistiku. Když už dobré a chutné pivo uvaříme, chceme aby dlouho vydrželo, a tomu odpovídal i pěkný obal a etikety.

Suroviny pro výrobu piva nakupujete nebo si je pěstujete?

Chmel je jen malá součást piva, z celkového množství tvoří 1% ze všech přísad, je to takové "koření" piva. Vše nakupujeme, odebíráme moravské slady, na speciály nakupujeme slady z Německa. Nepoužíváme žádné náhražky, vše je při výrobě piva ovlivněno sladem. Sice je to dražší, ale na přírodní cestu výrobu piva nedám dopustit. Nejsou v tom žádná éčka a chemie. Základem je kvalitní surovina, slad plzeňského typu, kvasnice ze žateckého pivovaru.

Jaký jste zaznamenal ohlas na vaše Podřipské pivo na farmářském trhu

Ohlasy jsou dobré. Pro nás je nejdůležitější, že zákazníci, kteří na farmářský trh do Roudnice n. L. chodí se vrací. Naše pivo jim chutná. Přijdou si popovídat. Na stánku jsem vždy při prodeji přítomen. Mohu přímo zákazníkům poskytnout informace o výrobě piva a zodpovídat jejich dotazy.

Kde ještě vaše pivo nabízíte nebo prodáváte?

Jezdíme po různých akcích typu roudnické a mělnické vinobraní. Naším prvním odběratelem je Restaurace Zavadilka, ta je nejstabilnější. Prodáváme i do hospod v Praze, v Mělníku. Ono je někdy celkem obtížné se prosadit, protože majitelé restaurací jsou smluvně zavázáni svým odběrem velkým a nadnárodním pivovarům. Objevila se nyní taková novinka, říká se tomu čtvrtá pípa. Majitel hospody ve třech pípách točí stanovené pivo od velkých pivovarů a čtvrtou pípu má volnou pro minipivovary. Týden točí naše Podřipské pivo, další týden zase pivo z dalšího minipivovaru. V různých restauracích se tímto způsobem často prezentujeme.

Jak se díváte na znovuzrození malých pivovarů a vaření piva

Určitě to vítám, malé pivovary si mezi sebou nekonkurují. I když jsou mezi sebou vzdálené třeba jen 30 km, naopak spíše spolu spolupracují. V celkové výrobě piva se minipivovary nemohou srovnávat s velkými společnosti. Velké pivovary určitě nemůžeme ohrozit, ale rozmach a módnost vzniku minipivovarů určitě bedlivě sledují. Naší výhodou je schopnost rychle zareagovat na potřeby zákazníka. Můžeme uvařit pivo přímo na míru a v malém množství. Velký pivovar to je výroba - chemie a počítače. Nejsou schopni tak rychle reagovat na potřeby trhu. Podobně jako dnes lidé hledají na trhu kvalitní potraviny a produkty, hledají i poctivě uvařené pivo z kvalitních surovin.

Ač jste vlastně na počátku, jaké máte plány do budoucna?

Vznešené. Bude nás těšit, když bude naše Podřipské pivo všem kdo si ho koupí chutnat, najde si svoje odběratele a zákazníky na trhu. Vše bude fungovat jak má.

Budete jezdit na farmářské trhy i příštím roce a připravujete nějaké vylepšení pro zákazníky?

Určitě ano. My jezdíme i na mělnické farmářské trhy. Když už někam na trhy jedeme musíme mít promyšlenu logistiku. Kdo na trh pojede, kdo bude prodávat apod. Zákazníci se mohou těšit, že konečně také pivo na farmářském trhu ochutnají. Budeme ho na ochutnání i čepovat. Čekali jsme na vyřízení koncese a povolení. Často nás pobaví i veselé historky. Přišla nám paní na stánek, že nám moc děkuje. Když jsem se jí zeptal za co, odpověděla, že po našem pivu táhla manžela přes půl města domů. Tak jsem ji řekl: „No to je pro mě vyznamenání, když mu tak chutnalo.“ Tak mu paní na stánku koupila ještě další dvě lahve.